Člověk na celý život

Nad pojmem člověk na celý život mnoho lidí dlouho přemýšlí ve snaze vzpomenout si alespoň na jednu osobu ze svého okolí, která by se takto dala označit. Ani se nedivím. Vždyť v 18 letech hledat někoho, s kým předpokládáme, že bychom dokázali prožít celý život je stejný nesmysl jako v 80 letech přemýšlet kam půjdeme na diskotéku. Neznám nikoho nebo alespoň si nikoho takového právě nemůžu vybavit, kdo by se dal označit jako člověk na celý život. Takový člověk by měl být rozhodně spolehlivý a měl by za Vámi stát v každé situaci. Ale většina tzv. spolehlivých lidí při prvních problémech utíká a iluze o tom, jak je tento člověk spolehlivý se sypou jako domeček z karet na stole v pohostinství, nabytém opilci, narážejícími každou chvíli do stolu. Podle mého názoru se opravdu spolehlivý člověk pozná až časem a po mnoha zkušenostech, zažitých s takovou osobou. Rozhodně si nedokážu vybavit žádnou takovou osobu, které bych 100% věřil a spolehnul se na ni v každé situaci. Pokud nejlepší šachisté přemýšlí několik tahů dopředu, profesionální sportovci mění svou strategii operativně a notorici myslí jeden až dva půllitry dopředu. Jak byste chtěli přemýšlet nad tím, s kým prožijete při troše štěstí například dalších 50 let? Lze snad dopředu uvažovat o tom, jestli lidé na které se v současně době nejvíce spoléháte, vás zítra nezradí? Proto raději volím strategii hospodských povalečů, kteří nemyslí na to, co bude zítra a nesnaží se zbytečně přemýšlet nad tím, co budou dělat za nějakých 10 let nebo dokonce s kým budou. Není snad lepší myslet jen na to, jak si užít příštích pár desítek minut než si vytvářet iluze o tom, že lidé, kteří jsou Vám teď nejbližší Vám budou nejbližší i za několik let?